Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Neviem, čo bude v troleji mi je celkom fuk. Mňa zaujímajú koľaje... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93655/
Ak by to aj s tými termínmi bola pravda, čomu sa mi nechce veriť, tak to zase bude v 
. To im nestačí, že je rozmr..ných 100km z Blavy, nevedia ako to vyjazdiť + kopa iných problémov a od 2008 urobia to isté len v bledoružovom - nechajú rozkopať 100 km pred Žilinou 
Systém jak poďme na jahody 
lostrail: buď rád, že tie projekty nevidíš...
. To im nestačí, že je rozmr..ných 100km z Blavy, nevedia ako to vyjazdiť + kopa iných problémov a od 2008 urobia to isté len v bledoružovom - nechajú rozkopať 100 km pred Žilinou Systém jak poďme na jahody lostrail: buď rád, že tie projekty nevidíš...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93651/
Stilgard: Odvazne tvrdenie. Si si tym celkom isty? Este tak Puchov - Zilina si viem predstavit pri tej ochote a radosti z prace nasich robosov.
Dokonca aj nadvazujuce useky. Ale Banovce Nad Ondavou - Humenne, alebo Kysak - Kosice je uz dost husty predpoklad. Ja sa inac na Slovensku necudujem nicomu a pokojne takyto variant do uvahy beriem, lebo k.k.tizmu nie je nikdy dost, ale....
Napriklad aj casovo to nesedi. V roku 2007 maju robit Zilina - Krasno Nad Kysucou (z opacnej strany) a potom na to pripajat trat od Puchova???
Alebo zriadovacka bude pod AC este predtym, ako sa potiahne kabel z Kockoviec?
Potom rok nic, Kysak - KE a Banovce Nad Ondavou - He bude AC, co znamena, ze ak pojde vlak z Kosic do Humenneho, pojde pod AC, DC a opat AC...
Pripomina mi to logiku, ako ked najprv vykopem jamu a ked sa mi zda mala, tak vedla nej pre istotu vykopem druhu....
Ak budu rekonstrukcne prace koridoru trvat cca 5 rokov (minimalne), tak ZSR preinvestuje pri takomto postupe niekolkonasobne viac penazi uz len preto, ze vznikne akysi samostatny DC ostrov, ktory bude existovat sam pre seba, pricom okrajove useky AC takisto.
Tym sa veru elektrika neusetri...
Ak je toto pravda, tak si veru to auto vystriekam proti hrdzi hned aj dvojmo, ked aj za Body900vku vysmarim raz tolko a za benzin 4-krat. Srat na ekologiu, ked to takto prznia.
Dokonca aj nadvazujuce useky. Ale Banovce Nad Ondavou - Humenne, alebo Kysak - Kosice je uz dost husty predpoklad. Ja sa inac na Slovensku necudujem nicomu a pokojne takyto variant do uvahy beriem, lebo k.k.tizmu nie je nikdy dost, ale....
Napriklad aj casovo to nesedi. V roku 2007 maju robit Zilina - Krasno Nad Kysucou (z opacnej strany) a potom na to pripajat trat od Puchova???
Alebo zriadovacka bude pod AC este predtym, ako sa potiahne kabel z Kockoviec?
Potom rok nic, Kysak - KE a Banovce Nad Ondavou - He bude AC, co znamena, ze ak pojde vlak z Kosic do Humenneho, pojde pod AC, DC a opat AC...
Pripomina mi to logiku, ako ked najprv vykopem jamu a ked sa mi zda mala, tak vedla nej pre istotu vykopem druhu....
Ak budu rekonstrukcne prace koridoru trvat cca 5 rokov (minimalne), tak ZSR preinvestuje pri takomto postupe niekolkonasobne viac penazi uz len preto, ze vznikne akysi samostatny DC ostrov, ktory bude existovat sam pre seba, pricom okrajove useky AC takisto.
Tym sa veru elektrika neusetri...
Ak je toto pravda, tak si veru to auto vystriekam proti hrdzi hned aj dvojmo, ked aj za Body900vku vysmarim raz tolko a za benzin 4-krat. Srat na ekologiu, ked to takto prznia.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93638/
Je to vsetko pekne, ale ratajme spolu:
ZA - Krasno = 130 mil.
Krasno - Cadca = 175 mil.
PU - ZA = 300 mil.
ZA Teplicka = 40 mil.
Kysak - KE = 100 mil.
Banovce Nad Ondavou - Humenne = 50 mil.
Spolu je to 795 milionov Euro, co je v prepocte 31 miliard SKK (pri kurze 40 SKK/1 EUR)
Narocky som nezaradil ostatne projekty. Tieto trate su alebo budu pod DC sustavou.
Vsetky tieto trate sa maju potom reelektrifikovat na AC sustavu. Predpokladam, ze sa bude vymienat opat vsetko od stlpov, cez vedenie, striedacky, izolatory, az po transformovne (lebo u nas sa veci nedaju robit efektivne).
Nech v prvych piatich pripadoch elektrifikacia predstavuje 30% nakladov, tak to mame:
ZA - Krasno = 39 mil.
Krasno - Cadca = 52,5 mil.
PU - ZA = 90 mil.
ZA Teplicka = 12 mil.
Kysak - KE = 30 mil.
Banovce Nad Ondavou - Humenne = 50 mil. (iba elektrifikacia)
Spolu je to: 273 milionov Euro, co je v prepocte 11 miliard SKK.
Tolko sa preinvestuje uplne zbytocne.
Navyse, ak ratame, ze 20% pojde zo statneho rozpoctu, to mame 2,2 miliardy SKK, ktore pojdu z nasich vreciek rovno do zachoda....
CEST ZJEDNOTENIU SUSTAVY!!!
ZA - Krasno = 130 mil.
Krasno - Cadca = 175 mil.
PU - ZA = 300 mil.
ZA Teplicka = 40 mil.
Kysak - KE = 100 mil.
Banovce Nad Ondavou - Humenne = 50 mil.
Spolu je to 795 milionov Euro, co je v prepocte 31 miliard SKK (pri kurze 40 SKK/1 EUR)
Narocky som nezaradil ostatne projekty. Tieto trate su alebo budu pod DC sustavou.
Vsetky tieto trate sa maju potom reelektrifikovat na AC sustavu. Predpokladam, ze sa bude vymienat opat vsetko od stlpov, cez vedenie, striedacky, izolatory, az po transformovne (lebo u nas sa veci nedaju robit efektivne).
Nech v prvych piatich pripadoch elektrifikacia predstavuje 30% nakladov, tak to mame:
ZA - Krasno = 39 mil.
Krasno - Cadca = 52,5 mil.
PU - ZA = 90 mil.
ZA Teplicka = 12 mil.
Kysak - KE = 30 mil.
Banovce Nad Ondavou - Humenne = 50 mil. (iba elektrifikacia)
Spolu je to: 273 milionov Euro, co je v prepocte 11 miliard SKK.
Tolko sa preinvestuje uplne zbytocne.
Navyse, ak ratame, ze 20% pojde zo statneho rozpoctu, to mame 2,2 miliardy SKK, ktore pojdu z nasich vreciek rovno do zachoda....
CEST ZJEDNOTENIU SUSTAVY!!!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93502/
Abo sú to roky, kedy sa bude projektovať? 
Modernizácia trate Nové Mesto nad Váhom - Púchov - 2008 - 540 mil EUR
Modernizácia trate Žilina-Krásno n.Kysucou - 2007 - 130 mil EUR
Modernizácia trate Krásno-Čadca - 2008 - 175 mil EUR
Modernizácia trate Púchov-Žilina - 2008 - 300 mil EUR
Modernizácia trate IV. koridoru, Bratislava-Kúty št.hr. - 2010 - 280 mil EUR
Žilina Teplička, zriaďovacia stanica - 2007 - 40 mil EUR
Modernizácia Žilina-Košice, úsek Kysak-Košice - 2009 - 100 mil EUR
Zvolen-Fiľakovo, elektrifikácia trate - 2008 - 70 mil EUR
Elektrifikácia trate Bánovce nad Ondavou-Strážske-Humenné - 2009 - 50 mil EUR
Modernizácia trate Žilina-Krásno n.Kysucou - 2007 - 130 mil EUR
Modernizácia trate Krásno-Čadca - 2008 - 175 mil EUR
Modernizácia trate Púchov-Žilina - 2008 - 300 mil EUR
Modernizácia trate IV. koridoru, Bratislava-Kúty št.hr. - 2010 - 280 mil EUR
Žilina Teplička, zriaďovacia stanica - 2007 - 40 mil EUR
Modernizácia Žilina-Košice, úsek Kysak-Košice - 2009 - 100 mil EUR
Zvolen-Fiľakovo, elektrifikácia trate - 2008 - 70 mil EUR
Elektrifikácia trate Bánovce nad Ondavou-Strážske-Humenné - 2009 - 50 mil EUR
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93445/
Tohto roku tam tusim zacali dost pozvolna 
Rekonstrukcí za 300 miliónů korun prošel necelých 7 kilometrů dlouhý úsek mezi Staňkovem a Blížejovem na železniční trati spojující Plzeň přes Domažlice a Českou Kubici s Německem.
Nákladná modernizace umožní vlakovým soupravám zrychlit jen o 10 kilometrů v hodině - proti původním 90 km/h na 100 km/h. Cesta na hranice se zkrátí zhruba o minutu. „Zrychlení není výrazné, ale pomůže. Důležité je, že trať, která byla v hodně špatném stavu, dostala moderní evropské parametry a je bezpečnější,“ řekl Jiří Bureš ze státní Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která byla investorem rekonstrukce. „Pro nás je důležité také nové zabezpečení přejezdů a výstavba bezbariérového nástupiště v Osvračíně,“ doplnil za dopravce Václav Petrášek z Českých drah.
Rekonstrukce trvala sedm měsíců - první část proběhla loni na podzim, mezi Staňkovem a Osvračínem se pracovalo při 50tidenní výluce letos na jaře. V červnu trať prošla zkušebním provozem. Nové je kolejiště i železniční spodek včetně odvodnění, upraveny byly tři přejezdy, které dostaly světelnou signalizaci, 13 propustků a 3 mosty. Nové je zabezpečovací zařízení celého úseku a 170 metrů dlouhé moderní nástupiště v Osvračíně. „V okolí trati bylo umístěno 827 metrů protihlukových stěn, došlo i k výměně oken za protihluková ve vytypovaných obytných domech,“ doplnil Jaroslav Pešek z plzeňské pobočky SŽDC.
Investice si vyžádala 300 miliónů korun, 75 % poskytla Evropská unie z fondu pro regionální rozvoj, pět miliónů přidal státní fond dopravní infrastruktury.
Další úpravy v nedohlednu
Na rekonstrukci stále čeká zbytek 70kilometrové trasy z Plzně do České Kubice, kromě nového úseku tu vlaky dosahují rychlosti jen kolem 80 km/h. Celá trasa je zatím jednokolejná, není elektrifikována.
„Pro plzeňský kraj je to důležitá páteřní trať. S bavorskou vládou se snažíme prosadit modernizaci, naším cílem je elektrifikovaná dvoukolejná trať, která umožní rychlostní spojení z Plzně do Mnichova,“ řekl krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš.
Hned tak se ale kraj nedočká, přednost totiž dostala modernizace III. rychlostního koridoru, který vede do Německa z Plzně severní trasou přes Cheb na Norimberk. V květnu se rozjely velké úpravy prvního úseku mezi Plzní a Stříbrem, které si do roku 2009 vyžádají 5,2 miliardy korun.
„Součástí modernizace III. koridoru je i úprava železničního uzlu v Plzni, přestavba jeho západní části je podstatná i pro případnou elektrizaci tratě na Českou Kubici,“ řekl Jiří Bureš ze SŽDC.
K úpravám plzeňského uzlu ale dojde nejdříve v letech 2008 až 2009, navíc není jasné, jestli kvůli nákladnému norimberskému koridoru bude z čeho úpravy jižní trasy na Mnichov financovat.
(Právo)
Nákladná modernizace umožní vlakovým soupravám zrychlit jen o 10 kilometrů v hodině - proti původním 90 km/h na 100 km/h. Cesta na hranice se zkrátí zhruba o minutu. „Zrychlení není výrazné, ale pomůže. Důležité je, že trať, která byla v hodně špatném stavu, dostala moderní evropské parametry a je bezpečnější,“ řekl Jiří Bureš ze státní Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která byla investorem rekonstrukce. „Pro nás je důležité také nové zabezpečení přejezdů a výstavba bezbariérového nástupiště v Osvračíně,“ doplnil za dopravce Václav Petrášek z Českých drah.
Rekonstrukce trvala sedm měsíců - první část proběhla loni na podzim, mezi Staňkovem a Osvračínem se pracovalo při 50tidenní výluce letos na jaře. V červnu trať prošla zkušebním provozem. Nové je kolejiště i železniční spodek včetně odvodnění, upraveny byly tři přejezdy, které dostaly světelnou signalizaci, 13 propustků a 3 mosty. Nové je zabezpečovací zařízení celého úseku a 170 metrů dlouhé moderní nástupiště v Osvračíně. „V okolí trati bylo umístěno 827 metrů protihlukových stěn, došlo i k výměně oken za protihluková ve vytypovaných obytných domech,“ doplnil Jaroslav Pešek z plzeňské pobočky SŽDC.
Investice si vyžádala 300 miliónů korun, 75 % poskytla Evropská unie z fondu pro regionální rozvoj, pět miliónů přidal státní fond dopravní infrastruktury.
Další úpravy v nedohlednu
Na rekonstrukci stále čeká zbytek 70kilometrové trasy z Plzně do České Kubice, kromě nového úseku tu vlaky dosahují rychlosti jen kolem 80 km/h. Celá trasa je zatím jednokolejná, není elektrifikována.
„Pro plzeňský kraj je to důležitá páteřní trať. S bavorskou vládou se snažíme prosadit modernizaci, naším cílem je elektrifikovaná dvoukolejná trať, která umožní rychlostní spojení z Plzně do Mnichova,“ řekl krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš.
Hned tak se ale kraj nedočká, přednost totiž dostala modernizace III. rychlostního koridoru, který vede do Německa z Plzně severní trasou přes Cheb na Norimberk. V květnu se rozjely velké úpravy prvního úseku mezi Plzní a Stříbrem, které si do roku 2009 vyžádají 5,2 miliardy korun.
„Součástí modernizace III. koridoru je i úprava železničního uzlu v Plzni, přestavba jeho západní části je podstatná i pro případnou elektrizaci tratě na Českou Kubici,“ řekl Jiří Bureš ze SŽDC.
K úpravám plzeňského uzlu ale dojde nejdříve v letech 2008 až 2009, navíc není jasné, jestli kvůli nákladnému norimberskému koridoru bude z čeho úpravy jižní trasy na Mnichov financovat.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/85877/
