Naše téma: (Ne)soutěže na železniční dopravce

16. dubna jsme se dověděli: České dráhy podaly nabídku na zajištění provozu rychlíků na trati Pardubice – Liberec. Dokument doputoval na ministerstvo dopravy koncem minulého týdne, potvrdil mluvčí rezortu Jakub Stadler. Nynější smlouva mezi drahami a ministerstvem vyprší koncem letošního roku. Linka je výjimečná tím, že není zahrnuta do desetileté smlouvy státu s drahami a musí se řešit samostatně. V pokračování této zprávy se píše o tom, že konkurentem českého národního dopravce při rozhodování o provozovateli dané linky formou přímého zadání by mohl být jeho protějšek německý, prostřednictvím své dceřiné společnosti Arriva. Podobně tomu bylo i při původní soutěži o provozování pardubicko-libereckých rychlíků, v němž České dráhy zvítězily nad historickým předchůdcem Arrivy, firmou Connex.

Connex pro rychlíky Pardubice – Liberec nabízel jednotky „Desiro“
(31.5.2005, Hradec Králové hl.n) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzhledem k zaměření tohoto článku není možné, a snad ani nutné, abychom na tomto místě podrobně rozebírali problematiku „otevírání trhu“ v naší osobní železniční dopravě, ostatně už patřičně pojednané jinde, třeba ve Wikipedii. Nicméně nebude na škodu připomenout nedávný mediální povzdech nad tím, že stát v jejím dálkovém segmentu neplní sliby: Na více než polovině tratí, kde jezdí rychlíky, už měly cestující vozit vlaky dopravců vybraných ve veřejné soutěži. Tak aspoň hovořily plány ministerstva dopravy v roce 2010. Realita je ale jiná: České dráhy naopak získaly jistotu, že většinu rychlíků budou pro stát provozovat dál bez tendrů, psal začátkem března jeden internetový deník. Jedinou výjimkou byla soutěž-nesoutěž o provoz rychlíků na lince mezi Plzní a Mostem, která skončila všeobecně známým výsledkem.

Rychlíkovou linku mezi Plzní a Mostem od Českých drah převzal dopravce GWTR
(3.2.2017, Most) © Dominik Havel

18. dubna upoutal čtenáře internetového deníku E15.cz titulek Nedostavěnou část Pražského okruhu chce hlavní město nahradit soukromým železničním dopravcem, uvozující zprávu o záměru organizace ROPID zadat provoz osobních vlaků na trati z Roztok do Hostivaře nestátnímu dopravci, neboť ČD nemají (a nebudou mít) pro tento účel volná vozidla. Nabídku už dostala od společností LEO Express a RegioJet. Druhý z dopravců ostatně krátce před tím medializoval svůj záměr oslovit jednotlivé kraje a předložit jim nabídku na zajištění spojů regionální železniční dopravy. Krajům na konci roku 2019 končí dlouhodobé smlouvy s Českými drahami a většina chystá znovu přímé zadání bez soutěže. To jsme se mohli dočíst ve zprávě ČTK ze dne 12. dubna, stejně jako zmínku o zkušenostech s dopravou v závazku veřejné služby ze Slovenska.

RegioJet získal linku mezi Bratislavou a Komárnem také přímým zadáním
(13.8.2013, Komárno) © Ondrej Krajňák

Tolik tedy ke zprávám očekávaným. Zvěst nečekanou a dokonce snad šokující pak přinesl 20. dubna deník iDNES.cz z Pardubického kraje: Až dosud krajští politici tvrdili, že dopravu na železnici svěří po roce 2019 na dalších deset let jednomu dopravci. To v boji o zakázku za 3,5 miliardy favorizovalo České dráhy. Teď ale vedení kraje oznámilo, že uvažuje o rozdělení regionálních tratí mezi více dopravců. Politici si nyní nechají zpracovat právní rozbor, zda je to možné udělat. Zdá se, že dosud známé způsoby likvidace původního celosíťového charakteru osobní železniční dopravy, jak jsme ji znali z časů existence unitárních železnic, dostávají nový rozměr. A to v době, kdy cestující stále marně čekají na slibované zavedení jednotného tarifu, bez něhož jsou při trochu složitější cestě nuceni nakupovat jízdenky u různých dopravců.

Odbavení cestujících ve spoji dopravce Viamont (9.7.2008, úsek Trutnov - Královec)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Ne každý totiž cestuje výhradně mezi zastávkami jednoho dálkového spoje nebo v hranicích jednoho kraje, aby plně ocenil výhody „alternativního dopravce“ v láci dopravní obslužnosti pro jejího objednatele či zlepšení služeb pro zákazníky, které jsou nepopiratelnou, byť ne vždy jednoznačnou, výhodou konkurence na železnici. A to určitě není jediné úskalí spojené s jevy popsanými v předchozím textu. Nad všemi, které vás při jeho četbě napadly, se můžeme zamyslet v diskusi, soustředěné nejen kolem následujících otázek:

Co si obecně myslíte o přechodu od jediného k více provozovatelům osobní železniční dopravy?

Jaké máte zkušenosti s nezbytností využít při jedné a téže cestě vlakem služeb více společností?

Domníváte se, že nápad vedení Pardubického kraje rozdělit jeho železniční obslužnost je dobrý?

Úvodní snímek: R 983 Liberec - Pardubice v podání Českých drah (10.3.2007, Hradec Králové hl.n.) © PhDr. Zbyněk Zlinský