Naše téma: Modří a červení versus žlutí

Že jde o společnost RegioJet, to je jistě každému jasné. Její majitel Radim Jančura, doposud známý především provozováním autobusové dopravy, vzbudil kontroverzní reakce už při svém prvním mediálním vystoupení, v němž prezentoval svůj plán vstoupit na železnici. A to památnou větou Vlak je jen dlouhý autobus. Od té doby jej praxe přesvědčila, že je to jinak, nicméně jeho záměr se (byť v poněkud skromnější podobě) stal realitou. Navíc se mu podařilo rozčeřit stojaté vody osobní železniční dopravy nejprve v České republice a posléze i na Slovensku, o němž si myslel, že bude jeho dravému podnikání nakloněno všeobecně příznivěji.

26 04.2011 - Bratislava hl.st.: Radim Jančura při prezentační jízdě Bratislava - Komárno;
zdroj: Wikimedia Commons

Ač to tak zprvu opravdu vypadalo, nakonec se do značné míry mýlil, jak dokazují mimo jiné také odmítavé reakce vládních činitelů na jeho poslední počin. Nicméně předmětem tohoto příspěvku není popis či analýza vzniku a rozvoje fenoménu žlutých vlaků, ale to, jak a proč nesmiřitelně rozdělily pospolitost fanoušků železnice. Ta ostatně už byla do jisté míry rozpolcena na příznivce a odpůrce samotné liberalizace železnice (což ale platí také o odbornících, politicích a části běžného obyvatelstva). Pro doklady tohoto jevu nemusíme chodit daleko, stačí občas nahlédnout do našeho diskusního tématu věnovaného společnosti RegioJet.

162.117-6 v „depu“ RegioJetu v žst. Praha-Smíchov dne 3.11.2011 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Je sice pravda, že diskutující příslušníci obou táborů (zastánci „národních“ vlaků barvy modré resp. červené a soukromých vlaků žlutých) jsou v převážné míře nepříliš četní a stále tíž, ale podobná vystoupení s jinými aktéry najdeme i v jiných zájmových diskusních fórech, třeba na K-REPORTu. Občas se podobně vášnivá výměna názorů rozvine také pod některou zprávou v obecných internetových médiích. Ale ne všechno se odehrává ve virtuální sféře internetu, jistě se leckomu z vás stalo i v reálném životě, že byl do debaty na toto téma zatažen. Je ovšem zajímavé, že třeba provozovatel vlaků černých podobné vášně v zásadě nevzbuzuje.

IC 1006 „RegioJet“ Žilina - Praha hl.n. a IC 1350 „LEO Expres“ Ostrava hl.n. - Praha hl.n. na
pardubickém hlavním nádraží dne 13.11.2012 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Proč jsou „žluté vlaky“ jedněmi tak milovány a druhými tak nenáviděny? Týká se tento jev jen příznivců železnice nebo také cestujících?

Je v pozadí tohoto sváru názor obou stran na liberalizaci trhu železniční osobní dopravy nebo (také) něco jiného?

Jak hodnotíte současný stav a budoucnost vstupu konkurence národních dopravců na železnici v České republice a na Slovensku?

Moderní cestování jednotkou 480.005-8 na spoji LE 1355 Praha hl.n. - Bohumín dne 9.2.2013
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

1. Liberalizace železniční dopravy - Hledat Googlem (rozcestník)
2. Konkurence dopravců v osobní železniční dopravě v Česku – Wikipedie
3. České dráhy – Wikipedie
4. Železničná spoločnosť Slovensko – Wikipédia
5. RegioJet – Wikipedie (česká)
6. RegioJet – Wikipédia (slovenská)
7. Radim Jančura – Wikipedie
8. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní ilustrační snímek: Míjení Ex 145 „Landek“ Praha hl.n. - Žilina a IC 1006 „RegioJet“ ve směru opačném v Ústí n.O.
dne 14.4.2013 © PhDr. Zbyněk Zlinský